Již na první pohled bylo zřejmě, že takové zelené hradby nebude mít jen tak ledajaké království. Taky to stálo Dobroše a Míšu spoustu sil.
Při stavbě království makali dnem i nocí, kruhy pod očima se zvětšovaly každým dnem. Už si ani nestíhali pochutnávat na dobroučkém čerstvém masíčku, ale odbývali se jen broučky na kulatém kameni, a to jen pokud zrovna lezli kolem.
Pocítili to i jejich kamarádi, na které pár měsíců neměli moc času :-(.
O to větší jejich odhodlání bylo, oázu dokončit.
8. prosince 2013 Nastal onen prví den….první srknutí z jezírka, první poležení na vyhřáté travičce.
Byl to fantastický pocit. ,,Konečně můžeme otevřít království a pozvat všechny Ostravské zvířátka.“ Zvolala lvice Míša, pro kterou přátelé a lidi okolo znamenali vždy mnoho a chtěla jich mít kolem sebe, co nejvíce to jde.
Uvnitř království už začaly pilně pracovat zvířátka z okolních lesů a pouští. Učili se pracovat, v té době ještě s nevyzpytatelným zápisem nových zvířátek do kamene. Občas se stalo, že se zlomil, písmo nebylo dostatečně hluboké, a nebo došly kameny.
Vše za vysoké soustředěnosti Míši a Dobroše bylo vždy spraveno a po řádném pohnojení zahrádky, květiny kvetly, tráva se zelenala a býložravé zvířátka se tetelily radostí.
V Království bylo ale za potřebí zvířátek, které by učili mláďata 2 nejdůležitější věci. 1) jak lovit (rozuměj hrát squash :-))
2) jak stavět své doupě ( rozuměj hrát badminton :-))
Tyto 2 skupiny se vždy skvěle doplňují. Pokud jedna potřebuje pomoc, druhá neváhá a pomůže, jak nejlépe umí.
Které zvířátka se o naše mláďata stará a jak se do království dostaly?