V našem království pomalu rostl život…

Po stromech (rozuměj v posilovně) začali lézt ti nejsilnější orangutani a gorily z kraje.
Na louce (rozuměj badminton) se začalo objevovat první doupě, o které se starala naše žirafa Lenička.
Lenka coby zkušená stavitelka (trenérka badmitnonu) radila ostatním zvířátkám jak správně stavět. Sama stavěla všelicos již od svých 5ti let a dokonce ze stavění celý život jezdila na safari závody.
Byla to tvrďačka každým coulem. Za špatně uložené stéblo na střechu obydlí dostávaly zvířata obíhání kolem království a úsměv ji vyvodilo jen naprosto dokonale postavené doupě.
Naštěstí jí malé lvíčata, zebry a lenochodi takový tvrdý výcvik moc nechtěly dělat, a tak se Leňa začala více usmívat, zvířatka ji od té doby měly raději a raději. Vytrénovala si nejlepší stavitele z Království a jelikož už to byly statné zvířata bojující na závodech o život, zase zapojila do tréninků přísný režim, aby byly zvířata co nejsilnější a mohli porážet okolní království.

Ale, neměl nám kdo učit zvířátka jak lovit. Pro tento úkol Míša s Dobrošem pověřili mladou a veselou (skoro bezproblémovou ;)) gepardici Kláru.

Klára se neuměla příliš dobře usmívat na fotky, ale lovení měla v srdci a proto si ji zvířátka oblíbily docela rychle. Klára učila jak lovit spolu s Lenkou už v předchozím menším království, kde jsme měli kousek jezírka pro sebe.
Teď však byla celá veliká poušť s loukou i jezerem jen a jen naše a mohli jsme vyvádět, co jsme chtěli.
Klára měla zezačátku otevření království jen pár zvířátek, ale díky svému psychologickému přístupu, který jsi tak skvěle 8 let učili Míša s Dobrošem, měla hnedle zvířatek plnou ohradu.

A tak začal v našem království život….nory, doupata, ohrady byly stavěny. Potrava, maso a voda byly zajištěny.

Království se každým dnem rozrůstalo a tak přibývalo i spoustu dalších trenérů stavitelů a lovců..

Jako další v naší oáze byli…..