V sobotu 17. ledna jsme se vydali do Vendryně na kvalifikační turnaj kategorie U11 na Mistrovství ČR. Pro všechny naše hráče to byla vůbec první zkušenost s turnajem tohoto typu – první oficiální zápasy, první bodování, první nervozita… a také první opravdová turnajová atmosféra.
Během dne se tak objevovaly typické turnajové momenty a otázky, které k prvnímu startu prostě patří: např.: „Teď podávám já, že?“, nebo pohledy směrem k trenérovi, které říkaly víc než tisíc slov. I přesto – nebo možná právě proto – si kluci odnesli spoustu cenných zkušeností, zápasů a zážitků
V kategorii se sešlo 13 kluků a hrálo se švýcarským systémem, takže každý měl možnost odehrát několik zápasů a postupně se potkávat s podobně silnými soupeři. Každý duel tak byl novou výzvou – a občas i malým testem orientace v pravidlech.
Naši čtveřici – Lea Mrovce, Alana Rosu, Maxe Bobera a Matyho Pospiecha – čekal den plný učení, soustředění i malých turnajových dobrodružství. A i když šlo pro všechny o první turnaj této úrovně, zvládli ho s velkým nasazením a chutí do hry.
Celkové výsledky:
Leonard Mrovec – 5. místo
Matyáš Pospiech – 9. místo
Alan Rosa – 11. místo
Max Bober – 13. místo
Výkony jednotlivých hráčů:
Leonard Mrovec
Leonard Mrovec vs Marek Pavézka 2:0 (15:9, 15:10)
Leonard Mrovec vs Lukáš Divina 0:2 (10:15, 12:15)
Leonard Mrovec vs Kamil Smelík 0:2 (12:15, 4:15)
Leonard Mrovec vs Matyáš Pospiech 2:0 (15:7, 15:0)
Leonard Mrovec vs Daniel Ditrich 2:1 (15:6, 11:15, 15:5)
Leonard Mrovec měl ve Vendryni velmi pestrý turnajový den. Postupně se na kurtu potkal s Markem Pavézkou, Lukášem Divinou a Kamilem Smelíkem, kde ho čekaly dlouhé výměny a spousta běhání. Každý zápas byl trochu jiný a Leo musel neustále přemýšlet, kam míček poslat dřív, než tam soupeř doběhne.
V dalších kolech proti Matyáši Pospiechovi a Danielu Ditrlichovi už působil velmi jistě a bylo vidět, že dokáže udržet klid i v momentech, kdy se hra láme. Hru měl pod kontrolou a tempo si dokázal pohlídat.
Celkově se Leonard umístil na 5. místě. Ze všech našich hráčů hraje nejdéle, zhruba dva roky, a jeho silnou stránkou byly dlouhé cleary až do zadní části kurtu. Díky dobrému přehledu na kurtu dokázal soupeře rozběhat a často je přehrát trpělivou hrou.
A teď přichází opravdová pecka dne – z turnaje postupovalo na Mistrovství ČR pouze pět nejlepších hráčů a Leonard se mezi ně dokázal probojovat. V konkurenci 13 kluků si tak vybojoval postup na republiku, což je obrovský úspěch a skvělá odměna za klid na kurtu a přehled ve hře.
Matyáš Pospiech
Matyáš Pospiech vs Vítek Brabenec 2:1 (7:15, 15:8, 15:11)
Matyáš Pospiech vs Tobiáš Wierzgoň 0:2 (4:15, 2:15)
Matyáš Pospiech vs Leonard Mrovec 0:2 (7:15, 0:15)
Matyáš Pospiech vs Alan Rosa 1:2 (15:3, 14:15, 12:15)
Matyáš Pospiech měl turnaj rozjetý trochu netradičně – první kolo měl volné, takže zatímco ostatní už bojovali na kurtu, Maty si užíval pauzu a pomalu nasával turnajovou atmosféru. Do zápasů pak naskočil rovnou naplno a postupně se potkal s Vítkem Brabencem a Tobiášem Wierzgoněm, kde sbíral první zkušenosti a hledal správný rytmus hry.
V dalších kolech přišly zápasy proti spoluhráčům z týmu, Leonardu Mrovcovi a Alanu Rosovi, což mělo trochu jiný náboj než běžné turnajové duely. Bylo vidět, že Maty chce hrát aktivně, zkouší útočit a nebát se zakončení.
Na začátku dne si ještě Maty trochu bojoval s forehandovým podáním, které mu ne vždy vycházelo podle představ. Po přechodu na backhandové podání se ale hra výrazně uklidnila a Maty se mohl soustředit na to, co mu šlo nejlépe – tvrdé a odvážné smeče, kterými dokázal soupeře pěkně potrápit.
Alan Rosa
Alan Rosa vs Teo Macura 0:2 (5:15, 5:15)
Alan Rosa vs Marek Pavézka 0:2 (5:15, 3:15)
Alan Rosa vs Vítek Brabenec 0:2 (8:15, 14:15)
Alan Rosa vs Matyáš Pospiech 2:1 (3:15, 15:14, 15:12)
Alan Rosa vstoupil do turnaje s přehledem a bez větší nervozity – klidný byl od prvního míčku až do konce dne. Jedno z kol měl volné, takže měl dost času sledovat ostatní a připravit se na další zápasy. Na kurtu ale nezapřel svou povahu – Alan je typ hráče, který hraje rychle, občas zbrkle, ale rozhodně se nebojí jít do hry naplno.
Ještě před turnajem zaznělo upozornění, že strop v hale je trochu nižší. Alan to okomentoval s úsměvem slovy, že tam stejně ani nedostřelí… což se mu během dne podařilo hned několikrát vyvrátit. Strop si totiž našel častěji, než by sám čekal, a tahle „nová překážka“ se stala malým turnajovým zpestřením.
Závěr dne patřil zápasu proti týmovému parťákovi Matyáši Pospiechovi. První set byl spíš o rozkoukání a hledání tempa, ale v dalších dvou už se bojovalo o každý míček. Alan ukázal bojovnost, nevzdal se ani v těsných výměnách a turnaj zakončil velmi povedeným výkonem.
Max Bober
Max Bober vs Daniel Ditrich 0:2 (3:15, 5:15)
Max Bober vs Marek Pavézka 0:2 (4:15, 7:15)
Max Bober vs Artur Mucha 0:2 (0:15, 0:15)
Max Bober vs Wojciech Simon Kubica 1:2 (14:15, 15:11, 14:15)
Max Bober je hráč, který nerad prohrává, a hned první zápas to bylo znát. Emoce pracovaly naplno, ale Max se s tím dokázal postupně poprat a s každým dalším utkáním působil vyrovnaněji. Do dalších zápasů už šel s hlavou vztyčenou a velkou chutí bojovat o každý míček.
Na kurtu se mohl opřít hlavně o své zadní údery, které má velmi jisté a dokáže jimi dostat soupeře pod tlak. Kraťasy mu zatím občas dělají potíže, ale přesně víme, na čem budeme v tréninku pracovat – a to je přesně ten typ poznatku, který turnaje přinášejí.
Závěr dne patřil velmi vyrovnanému a bojovnému zápasu, kde Max ukázal obrovskou vůli a odhodlání. V posledním setu si dokonce vypracoval náskok, ale tentokrát to těsně nevyšlo. I tak šlo o výkon, na kterém se dá skvěle stavět, a Max ukázal, že se jen tak nevzdává.
Turnaj ve Vendryni byl pro všechny kluky cennou zkušeností, spoustou nových zážitků a prvních turnajových momentů, na které se jen tak nezapomíná. A my už se teď těšíme na další turnaje a nové badmintonové výzvy.
Badmintonu zdar!
Sabča Skipalová
